Žena je žena

Žena je žena (Une femme est une femme, 1961) je jediná komedie Jeana-Luca Godarda a zároveň jeho první barevný film. Příběh sleduje trojúhelník postav: exotická tanečnice Angéla (Anna Karina, tehdy Godardova manželka) touží po dítěti, její přítel Émile (Jean-Claude Brialy) však ještě není připraven, a tak navrhne, aby otěhotněla s jejich společným přítelem Alfredem (Jean-Paul Belmondo). Film je hravou poctou hollywoodským muzikálům i jejich parodií zároveň – Godard pracuje s hudbou Michela Legranda, typickými jump-cuty a přímými pohledy herců do kamery, čímž vědomě boří iluzi filmového světa. Snímek se svým laděním přibližuje poetice Jacquesa Demyho a odkazuje na další klíčové filmy francouzské nové vlny. Na Berlinale 1961 získala Anna Karina Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon a Godard obdržel zvláštní cenu poroty. Projekce se koná v Kinu Aero na pražském Žižkově, jednom z nejstarších filmových klubů v České republice.